Kdybych měl spočítat, na kolik různých strun se mě zákazníci za těch třicet let ptali, asi bych se nedopočítal. A přesto na tuhle otázku neexistuje jedna správná odpověď.
Volba strun je velká alchymie a co se týče značky, neexistuje jednoznačná rada.
Každému člověku i každé kytaře budou „chutnat“ jiné struny a tak je potřeba zkoušet, bádat, testovat.
Je to nákladné, takže zpočátku při každé výměně strun vzít jinou značku a sledovat své pocity.
Lidé u nás často kupují struny jako dárek pro někoho, kdo hraje na kytaru.
Rozhovor:
„Dobrý den, chtěl bych struny na kytaru“
„Na jakou kytaru?“
„Na takovou – normální“.
Po takovém úvodu prodavač trochu vyskočí z kůže, protože už tenhle rozhovor zažil snad tisíckrát., ale zase chápe, že nikdo neví všechno a tak se pokusí ze zákazníka nějaké informace vydolovat.
Pokud kupujete struny jako dárek, zkuste se o kytaře, pro níž budou, něco dozvědět. Aspoň typ.
Kytara je – španělská, akustická, elektrická?
Ale nejlepší je – fotka.
Struny pro klasickou (španělskou) kytaru.
Španělky jsou ve většině konstruovány pro nekovové struny (nylon, střevo) a při použití kovových, zejména tvrdších strun, hrozí, že jejich silný tah kytaru poškodí.
Může se ohnout krk, propadnout rezonanční deska, odlepit nebo prasknout žebro, zvednout a pak utrhnout kobylka (můstek), prasknout rezonanční deska a podobně.
Když už trváte na kovových strunách, použijte sílu 0,09 – 0,10 (rozměr tenké struny E).
Citlivější jsou dražší kytary s masívní rezonanční deskou. Naopak brutálnější zacházení spíš vydrží kytary s deskou z dýhy (překližky).
Přetrvává názor, že kovové struny mají „lepší zvuk“. Není to pravda. Jen znějí silněji a má smysl na ně hrát trsátkem. Nylonové a ostatní nekovové struny jsou určeny pro klasickou prstovou hru pravé ruky.
Nylonové struny většinou nemají pevné zakončení (zarážku) a na kobylku se vážou – je mnoho způsobů. Nedávno jsem se naučil zajímavý druh vázání z videa, kdy uzel vytvoří napodobeninu houslového klíče. Hezké, že?
.jpg)
Struny pro akustickou kytaru - Dreadnought, Jumbo, atd., čili westernové kytary.
Za optimální se považuje síla 0,12 vysokého E. Nejméně však 0,11, protože tyto kytary mají větší korpus s obsahem více litrů a slabší struny je dobře neozvučí.
Kdo hraje častěji a chce tvrdší struny s progresívnějším zvukem, použije 0,13 – na ty hraju já.
Hrál jsem i na struny 0,16, ale to už je extrém a málokterá kytara by to vydržela. Na běžnou kytaru bych je opravdu nedoporučil.
Měl jsem tehdy stavěný Ovation, kterému bylo úplně jedno, co na něj natáhnu, protože měl korpus z laminátu a přední desku z překližky. Hrál sice pekelně nahlas, takže do hospody super, ale špatně ladil a měl neseřiditelný vysoký dohmat, takže to byla dost otrocká práce.
Struny pro elektroakustickou kytaru.
Jsou stejné jako pro neelektrickou (u španělky, nebo akustického modelu), protože snímače snímají frekvenci, takže sejmou i nekovové struny. Kromě magnetických, které jsou vyloženě pro elektrické kytary, tedy kovové struny.
Struny pro elektrickou kytaru.
Používají se struny o síle vysokého E 0,08 – 0,13.
Tady je potřeba se rozhodovat podle použité techniky hraní. Síle strun se přizpůsobuje i síla a tvrdost trsátka, případně prstýnků.
Někdo hraje rytmický „beglajt“, čili doprovod, kde mají smysl tvrdší struny a jiný zase provozuje sólovou hru s vytahováním strun a vibratem, kde se hodí struny měkčí – tedy slabší.
Struny 0,12 a silnější používají většinou metaloví kytaristi pro hru na podladěný nástroj.
Jak často měnit struny?
To záleží hlavně na tom, jak často, dlouho a tvrdě hrajete.
Aktivní profesionálové mění struny po několika dnech a ten, kdo si zahraje párkrát za rok, klidně nechá struny na nástroji několik let, protože si myslí, že nejsou „ohrané“.
To je ale také spíš pověra. Struny totiž ztrácejí své rezonanční vlastnosti jednak znečištěním a pak oxidací (rzí). Jejich životnost se dá prodloužit čištěním a zde bych doporučil osvědčený filcový špalík na dřevu Fast Fret od firmy GHS. Mám ho snad 20 let a pořád funguje. Filc je napuštěn nějakou šikovnou chemií, která struny vyčistí a omladí. Provádět klidně před hraním i po něm.
Po několika měsících jsou ale každé struny bez údržby zvukově za zenitem a budete velice překvapeni, jak vaše kytara zní s novými.
O kovových strunách.
Jádro struny je vždy ocelové stejně jako struny E1 a H (někdy i G) – hladké struny.
Ostatní struny jsou vždy ovinuté nějakou slitinou - Bronz, Stříbro, Fosfor Bronz, Monel, která výrazně ovlivňuje jejich vlastnosti. U některých strun je ovin hlazený, aby nebylo cítit vroubkování.
Bronzové struny mají za čerstva velmi čistý a jasný zvuk, ale rychleji stárnou. Fosfor bronzové struny zase mnohem déle vydrží s dobrou kvalitou zvuku i když nejsou jako nové tak jiskřivé.
Já osobně hraju hlavně bluegrass a používám pro nemilejší kytaru Martin D-35 z r. 1972 struny Martin Monel Tony Rice 0,13 protože se mi moc líbí jejich temný zvuk.
A co vy?
Jaké struny používáte? Jak často se o ně staráte? Jak často je měníte a jakou hudbu hrajete?
Jestli si nejste jistí, jaké struny koupit právě pro vaši kytaru, klidně se zastavte nebo mi zavolejte. Raději poradím dvakrát, než abyste koupili něco, co vám nebude vyhovovat.
Příště se podíváme na to, jak struny správně vyměnit, uvázat a naladit, aby nová sada hrála co nejlépe.
Petr „Azbest“ Hahn